Anežka Sládková hraje rugby na Novém Zélandu
Rozhovor s naší Petrovickou nadějí Anežkou Sládkovou exkluzivně pro Vás!
L: Ahoj Anežko, začneme hezky od začátku. Jsi na Novém Zélandu a hraješ ragby. Jak ses tam dostala, kde a co studuješ a v jakém klubu hraješ ragby?
A: Ahoj, účastním se ragbyového programu na škole Burnside High School, protože se tu věnuji hlavně tréninkům, tak docházím jen na hodiny angličtiny a matematiky. Přednostně hraji za ženský tým University of Canterbury, ale také za školní tým.
L: Takže v rámci tohoto programu je tam víc studentů z různých částí světa?
A: Ano, program je sice zaměřený hlavně na hráče z Japonska, ale je tu i jeden hráč z Chile a Německa.
L: Jak probíhají tréninky? Trénuješ ve dvou týmech, hraješ za ženský tým University of Canterbury a i za školní tým? Hraješ 15s nebo 7s?
A: Na Zélandu hrají hlavně 15s, jak ženy tak muži. Moje tréninky probíhají v době školy místo normálních hodin. Každý trénink má své zaměření a je veden profesionálním trenérem, občas se našeho tréninku účastní i nějaký z hráčů Crusiders. Po skončení denního programu mám 2x týdně trénink se školním týmem a 2x s Univerzitou. Ve středu a sobotu jsou hrací dny.
L: Jak vypadá takový trénink, je vždy zaměřený na nějaké téma? Kolik se sejde hráček? A jak probíhá třeba nominace na zápasy?
A: Ano, někdy trénujeme obranu, jindy třeba správný pohyb do skládky. Ve školním týmu nás je 31 hráček, tedy holky od 14-18 let, které se průběžně účastní tréninků. Běžně se nás schází na tréninky okolo 20, možná víc. V univerzitním týmu se scházíme taky ve spoustě lidech a nominaci v obou případech dělá trenér. Samozřejmě záleží na tom jestli se účastníte tréninků a jak hrajete.
L: Co hraješ za post a kolik sis zahrála zápasů? Bylo těžké se začlenit mezi holky do týmů?
A: Za univerzitní tým hraju křídlo, což může vyznít jako jen post do počtu, ale tady ve hře se křídlo zapojuje do hry skoro pořád, takže je to pořádná makačka. Zatím jsem odehrála všechny zápasy, kde jsem nastoupila dokonce i v základu. Do týmu se začlenit ani tak těžké nebylo, protože tu jsou všichni moc přátelští. Za školní tým hraju zadáka, nebo 3/4 záleží na obtížnosti zápasu.
L: Trénujete v rámci ragby tréninků třeba atletiku, chodíš do posilovny? Myslím tím, jestli se rozděluje herní a fyzická příprava..
A: Určitě jo, atletika tady teda moc není, ale máme dvakrát týdně kardio, což bych nepřála nikomu, protože po tom se nemůžete zbytek dne postavit na nohy. Čtyřikrát do týdne máme posilovnu a různé zpevňovačky. Mimo to se snažím vstávat ještě na individuální posilovací trénink, ale někdy zvítězí lenost. Celkově ale převažují dovednostní tréninky.
L: Máš v týmu nějaké profesionálky z Black Ferns? Jak to tam funguje? Zajímá mě, jestli tyto hráčky hrají za svůj klub i za reprezentační výběry..
A: Hraje s námi za univerzitní tým Kendra Cocksedge mlýnovou spojku, nemůže hrát všechny naše zápasy, protože se často účastní akcí s reprezentačním týmem.
L: A teď z jiného soudku. Jaká je mentalita lidí na Novém Zélandu? Je velký rozdíl mezi Čechama a Novozélanďanama?
A: Rozhodně je. Tady jsou všichni takoví strašně kamarádští a na naše poměry možná až trochu vlezlí, by se dalo říct. Samozřejmě ne všichni jsou takoví, ale moc lidí co by se styděli mluvit třeba když přijdou nový do týmu, jsem tu nepotkala.
L: Už jsi podnikla nějaké výlety po okolí? V jaké rodině bydlíš, a jak jsi tam spokojená?
A: Bohužel jsem zatím neměla moc příležitost kvůli tréninkům. Jsem v rodině, která je úplným opakem rodiny v Česku. Jsou nesportovní a dokonce nikdy nekoukali na ragby než si vzali do rodiny mě. Na druhou stranu jsou ale velmi sympatičtí a ve všem mě tu podporují.
L: A jak se vypořádala s Novozélandskou angličtinou? Na školách na NZ je zvykem nosit stejnokroje, máš ho taky?
A: S angličtinou jsem neměla moc problém, sice tu mluví celkem rychle, ale dá se rozumět. Ano, uniformy se tu nosí v každé škole a je to povinnost jí mít dokud vám je pod 18. Naštěstí, jak patřím jen k ragby a normální výuky se vlastně skoro neúčastním, tak uniformu nosit nemusím. Mám jen pár věcí se znakem školy a každý den musím mít aspoň jednu z těch věcí na sobě.
L: Ještě se vrátím k ragby. Co naučíš Petrovické jitrnice nového, až se nám vrátíš obohacena o nové zážitky a zkušenosti?
A: Mám v zásobě spoustu skvělých cvičení, které budeme moct využít v přípravě do další sezony.
L: Moc se těšíme :). Je něco, co bys chtěla vzkázat ragbistkám a ragbistům do Čech?
A: Určitě bych chtěla vzkázat, že pozdravuji Bětku Sůsovou, a abychom se všechny české týmy scházely v co největších počtech na tréninky, protože se pak líp trénuje a je to první krok k lepšímu ragby.
L: Anežko já Ti děkuji za rozhovor, který určitě potěší nejen českou ragbyovou veřejnost, a přeji Ti spoustu úspěchů a dalších skvělých zážitků na NZ. (Lucie Svobodová)
Více fotek a info zde:
FB: Burnside High School Sports Leadership Rugby