Z historie petrovického ragby


Dovolte nám krátkou exkurzi nepřehlédnutelnou historií předchůdců dnešního klubu RK Petrovice, desítkami let radostné a mnohdy i těžké práce v oddílech, kterými mnozí z nás starších prošli a jejichž pokračovateli jsou dnešní žáci, kadeti, junioři, muži i funkcionáři RK Petrovice.

Předchůdcem pozdějšího Motorletu Praha byl oddíl rugby Radostně vpřed – HC Blesk v roce 1944, který přešel do slavného oddílu I. ČLTK (1945 – 1949), později Sokola Praha 1 a po komunistickém sjednocení tělovýchovy do Sokola Šverma Jinonice. Další změna názvu přišla v roce 1950 – Spartak Motorlet a nakonec TJ Motorlet, pod záštitou podniku Motorlet v Jinonicích. Tento podnik klub financoval.

Oddíl neměl své hřiště, takže po dobu své existence hrával svá utkání nejvíce v Troji, také však ve Stodůlkách, Lhotce, Nebušicích. Tato skutečnost měla tvrdý dopad na práci s mládeží, protože Motorlet svoji mládež, s výjimkou ragbyového kroužku v Základní škole na Smíchově a v 60tých letech v učilišti Motorletu neměl. Oddíl se potýkal s úzkou hráčskou základnou, která ale oproti dnešním dnům musela odehrát větší počet utkání. Existovalo „A“ i „B“ mužstvo, často ve stejné sestavě, hrálo se v sobotu i v neděli, někdy dvakrát za den. Přes tyto potíže byl klub dodavatelem hráčů a trenérů, před kterými dodnes pamětníci smekají, i do reprezentace.

Je třeba připomenout i to, že v 70. a 80. letech sehrál proti Motorletu celou řadu utkání i dnešní trenér RKP – Jaromír Kourek, který v letech 1965 – 75 nastoupil 50krát v reprezentačním dresu, v roce 1973 byl vyhlášen Rugbistou roku a v duchu tehdejší doby jmenován Zasloužilým mistrem sportu. Svými mistrovskými kopy dosahoval v utkáních pravidelně nejvyššího počtu bodů, bohužel tehdy v barvách Sparty Praha.

V první části našeho vzpomínání jsme zmínili hráče a trenéry Motorletu, kteří reprezentovali Československo. Byli to Pavel Valášek, Mirek Strnadel, Václav Pelikán, Jan Prokůpek, Kodýtek, R. Krejčí, V. Škvor, pozdější trenér Motorletu Ing. Vondráček, Miloš Hora, Hac. Dlouholetý trenér Motorletu V. Škvor byl i trnérem národního mužstva v letech 1955 – 56 a znovu 1972 – 76.Motorlet byl také vítězem soutěže slušnosti v nejvyšší soutěži. Bohužel, vzhledem k absenci vlastního hřiště, mužstvo hrálo řadu let druhou nejvyšší soutěž a několikrát došlo i k rozhodnutí nepostoupit, např. v sezoně 1977-78.

TJ Motorlet na zájezdu ve FranciI - 70. léta

TJ Motorlet na zájezdu ve FranciI – 70. léta

Oddíl vedl a pro jeho rozvoj udělal ohromný kus práce Oldřich Koděra. Mužstvo se tmelilo i díky společným zájezdům – Francie, Itálie, SRN, NDR, na jejichž „třetí poločasy“ se dlouho a často vzpomínalo. Klub žil i bohatým společenským životem. Každý rok se pořádaly večírky v doprovodu manželek a přítelkyň, organizovaly se soutěže o MISS Motorlet a hráči někdy nebyli ani tak vyčerpáni fyzicky, jako spíš psychicky – organizačními starostmi. Tyto akce opět přispěly do fondu vzpomínek, neustále rozšiřovaného a oživovaného. Traduje se, že po jednom večeru v Košířích na Cibulkách řídil Pepa Kopecký tramvaj č. 9 nočními ulicemi Prahy, naštěstí vše dobře dopadlo.

Zlomovým bodem historie klubu byl rok 1980, kdy Ota Koděra vypátral zanedbané hřiště zaniklého fotbalového klubu v Petrovicích. Stovkami brigádnických hodin se jej podařilo zrekultivovat tak, že dnes patří k nejhezčím v celé republice. Škoda jen, že se toho Ota a někteří další zasloužilí členové klubu nedožili, vzpomeňme na Petra Turynu, Standu Novotného, Emana Hájka, Otu Víta, doc. Kysselta a další.

Slávek Binar, bývalý reprezentant, definoval ragbyové desatero, které s menšími úpravami platí dodnes:

  1. Nedopusť, aby Tě protivník složil – podávej míč včas, rychle a přesně a ne z nouze!
  2. Abys mohl podat vzad, musíš rychle vpřed!
  3. Potřebuješ být 3* rychlejší než soupeř: v běhu, v myšlení, v pokládání pětek.
  4. Nauč se kopat dropgóly, získáš pro své mužstvo body jen to lupne!
  5. Sprint je největší zbraň v rugby!
  6. Udržuj se fit, abys nebyl bit!
  7. Po porážce nezoufej, po vítězství nezhrdni!
  8. Nehrej si sám, radost ze hry patří všem!
  9. Jedno si zapiš, v srdci měj, byť bys hrál o život, vždycky fair play!
  10. A nakonec pamatuj co říkám Tobě: sezona ragby končí až v hrobě.

1950 – Začali jsme trénovat a hrát svá utkání v Troji (1950-64), hlavním trenérem byl Richard Krejčí.

1954 – Novým trenérem se stal Václav Škvor (1954-61).

1959 – V tomto roce začalo nejúspěšnější období A- týmu mužů – do roku 1969 hrál první ligu.

1964 – Naším novým působištěm se stala Praha -Libuš, kde jsme začali trénovat a hrát utkání.

1965 – Motorlet absolvoval první historický zájezd do Francie. Trenérem se stal Jiří Štětina (1965-69).

1967- Klub zaznamenal první větší úspěch, když vybojoval na turnaji v Bruselu celkové vítězství. Utkání a tréninky probíhali v této době v Čakovicích.

1969 – Klub se po několikáté stěhuje , tentokráte na hřiště do Stodůlek. Trenérem A-tým byl Vladimír Emmer.

1970 – Velký přítel ragby a lékař Mudr. Gazdík získal řadu ragbistů pro dárcovství krve. Několik hráčů se průběhu let stalo nositeli Jánského plakety.

1980 – Oddíl získal a vlastními silami začal upravovat hřiště v Petrovicích. Trenérem A-týmu byl Josef Mansfeld.

1981 – Klub získal velmi kvalitního bývalého trenéra reprezentace Miroslava Vondráčka. Pod vedením Fratiška Pešla začíná oddíl více pracovat s mládeží.

1991 – První ročník žákovského turnaje Pico Cup o pohár starosty Petrovic.

1994 – Muži RK Petrovice po vítězné baráži nad LI Brno postoupily do nejvyšší soutěže.

1995 – Po roce klub opět sestoupil do nižší soutěže.

1998 – Starší žáci se stali Mistry ČR.

1999 – Další mistrovský titul vybojovali kadeti.

2000 – vstup do nového tisíciletí oslavili nejvíce junioři, kteří vyhráli celorepublikovou soutěž.

 

Informace z historie lze čerpat ze starých webových stránek http://petrovice-rugby.fonio.cz/